Ty nám dáváš, napsat něco o sobě(vlastní poznámka)

V lednu příštího roku mi bude krásných třiatřicet. Mnohdy si připadám na 16-17 let, ale to asi neni až tak důležité. Stačí, že manželka o mně říká, že se často chovám jako dítě....

Vystudoval jsem Vysokou školu ekonomickou, fakultu mezinárodních vztahů se specializací na cestovní ruch. V tomto oboru jsem našel zalíbení asi proto, že mě vždy lákalo cestovat. po škole jsem si myslel, že se budu naplno věnovat soukromému podnikání. Začal jsem v cestovním ruchu, uskutečnil jsem několik zájezdů po vlastech českých. Půl roku na to mne kontaktovala paní profesorka, u které jsem obhajoval diplomovou práci, jestli bych nechtěl zkusit práci na Pražském hradě, starat se o turistický ruch, provozovat informační centrum a zajišťovat návštěvnický provoz na kulturních akcích pořádaných hradem. Dnes již na hradě pracuji 6 let. Je to pro mladého člověka dost dlouhá doba na jednom místě a povídám si sám pro sebe"musíš zkusit něco nového". Nakonec mi ale něco našeptává, abych zůstal. Je tu nádherné, neopakovatelné prostředí, člověk pozná spoustu zajímavých lidí. Je tu bezvadný kolektiv.

Jsem rok ženatý. Na své svatbě jsem měl gratulanty z řad asociace, prezidentem počínaje.

Mezi mé záliby patří především vysokohorská turistika, aktivně hraji tenis, pasívně lední hokej a fotbal, mám rád hudbu šedesátých let a jsem vášnivý návštěvník kina, do kterého bych mohl chodit každý den.

Chutná mi pivo, u internetu dokážu prosedět celé hodiny, ale hlavně mám rád legraci, veselé lidi kolem sebe, společenské hry a práci pro asociaci. To abych napsal taky něco smysluplného.

Naďa zase chce, abych o sobě něco napsal. Ale když mě už nic chytrého nenapadá.(vlastní poznámka)

V asociaci již patřím mezi vykopávky a pořád mě drží v radě. Vždyť já už letos oslavil padesátku. Tělo začíná o sobě dávat vědět, ale zatím je to snesitelné a nekalí mi to příliš radost ze života. Roky letí v děsném fofru, zvláště když se něco děje. A v cestovním ruchu se stále něco děje.

V minulém roce jsme založili Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu Kroměříže, abychom trochu rozhýbali konzervativní Hanou.Vydáváme turistické průvodce i maxipohlednice. Pořádáme semináře a soutěž pohlednic. Pokud čas dovolí, cestuji a dívám se jak dělají cestovní ruch jinde ve světě. To dobré se snažím uplatnit i u nás. Pomáhám též vznikajícím íčkům v okolí, pokud o to stojí. Teď připravujeme s ČCCR seminář "Co po okresech". Musíme přece zjistit, jak to asi bude vypadat s cestovním ruchem v příštím roce. Chcete to vědět taky? Tak přijeďte začátkem prosince do Kroměříže. Bližší podrobnosti Vám sdělím na e-mail: krominfo@snt.cz.

Poznámka redakce:

Olda se představil jako velmi skromný člověk. Tak něco za něj. Zeptejte se členů, kteří se pravidelně zúčastňují našich akcí, zda znají Oldu. A nemusíte ani dodávat, že Kuchaře. Odpovědi: nezkazí žádnou legraci, umí to roztočit (zábavu, ne peníze), je ho všude plno(dotaz při oznámení že se koná nějaké akce - a pojede Olda?), velký obětavec. proč si myslíte, že ho zástupci za střední Moravu zvolili opět do rady asociace i bez jeho přítomnosti? Mimochodem - členské fórum byla první akce, které se Olda nemohl zúčastnit.

Pokud v asociaci zůstanou alespoň dvě informační centra, jedno z nich bude v Českých Budějovicích (vlastní poznámka)

Marcel to vzal vážně a z gruntu. Ostatně jako všechno, co pro asociaci dělá. Narozen 1951, od roku 1991 podnikatel v oboru knižní a papírenský velkoobchod. Již v roce 1992 zakládá turistické informační a mapové centrum v Českých Budějovicích. O rok později získává v konkurzu prostor v budově radnice s vytvořením městského informačního centra. Podílí se na vzniku Jihočeské centrály cestovního ruchu a celostátního sdružení Asociace turistických informačních středisek ČR včetně financování. Jak sami vidíte z posledních slov, Marcel je zakládajícím členem tehdy ještě A. T. I. S. Nikdo toho neudělal tolik pro založení naší asociace i pro její současnou prezentaci jako Marcel. On by to na sebe nikdy neprozradil, tak to redakce říká za jeho osobu. V roce 1997 vytváří Turistické a mapové centrum Jižních Čech a Šumavy. Od roku 1991 se zabývá vydáváním turistických pohlednic, map a průvodců, především pro jižní Čechy. V posledních letech se snaží své zkušenosti uplatňovat v asociaci, protože spolupráci informačních center považuje podle svých slov za nejdůležitější pro rozvoj cestovního ruchu v ČR.

Ahoj Naďo, hlásí se prezident (vlastní poznámka)

Fotku najdu.Mé nejlepší jsou z období do tří let. Několik informací o sobě. Soukromý provozovatel informačního centra. Třicet pět let, ženatý, dvě děti (chlapci). Zájem o sport (atletika, lyžování, tenis) dříve závodně, nyní dle potřeby. Oblíbené jídlo tlačenka s cibulí, oblíbené pivo Plzeň 12, oblíbené víno portské, oblíbená káva alžírská, oblíbený spisovatel Hemingway. Oblíbené ženy" ty co ještě povyskočí" (tady redakce váhala, zda to máme cenzurovat, ale protože cenzura neexistuje, tak předpokládáme, že všem, kteří si budou žádat vysvětlení, jak to náš prezident myslel, rád a ochotně odpoví. Členská základna má právo na informace). Oblíbená organizace A. T. I. C.

Miroslav Foltýn měl pravdu. Vůbec se mu nedivíme, že má potíže se sehnáním své fotografie. Já ji měla také. Když jsem nechtěla snížit jeho vážnou v očích veřejnosti, musela jsem hodně a hodně pátrat a poté vybírat. Mirek je veselý člověk, i když se to třeba před jednáním členského fóra nezdá (kdo by se také tvářil vesele, když nevím, s čím členská základna přijde). Nezkazí žádnou legraci, je zodpovědný, pracovitý, na první pohled to vypadá, že není zrovna povídavý. Je to omyl.

Uf, to je děsná věc, psát něco o sobě (vlastní poznámka)

I když jsem narozená v roce 1964 v Brně, jsem horažďovický patriot. Jak jeden účastník jihlavského setkání trefne utrousil - manžel mě sem infikoval. Měl pravdu - v našem malém městě asi není za třináct let, co tu žiji, jediný človíček, který by mě neznal - ať už hodnotí moje aktivity kladně nebo mu lezu na nervy.

Do budování infocentra jsem se pustila poté, co jsem po první mateřské nemohla najít místo ve školství, kam svým vzděláním "patřím”. Jelikož byl rok 1990 a začal se slibně rozvíjet turistický ruch, cítila jsem potřebu vybudovat tu jakýsi záchytný bod pro turisty. Myslím si, že se mi to za těch deset let podařilo. Mezitím jsem si stihla pořídit u druhou dceru a po sedmi letech činnosti nás začali brát na vědomí i na radnici. Možná jsem velký optimista, ale doufám, že to nejhorší je už za námi. Anebo ne?

K mým nejhorším vlastnostem asi patří, že jsem tvrdohlavý býk - do čeho se pustím, to chci dokončit. Také nejsem diplomat - mám, co na srdci, to na jazyku. Někdy narazím i na to, že jsem velmi důvěřivá - rodiče mne při výchově opomněli vybavit informací, že jsou někteří lidé zlí a tak každému důvěřují, dokud mi nepodrazí mohy.

Mezi své klady bych naopak uvedla, že jsem cílevědomá, velice přímočará a snad i kamarádská. Tak taková jsem já, přátelé.

Pro velkou zaneprázdněnost pana Zelenky vám píšu za jeho zády (vlastní poznámka jeho spolupracovnice)

Je ročník 1952, je šťastně ženatý, má dva syny. Dětství a mládí prožil v Ústí nad Labem. Nyní žije dlouhá léta v Kladně. Jeho největší láskou a koníčkem se stala turistika. Veškeré jeho zájmy se točí kolem turistiky. Má velké geografické znalosti a vynikající organizační schopnosti. Zajímá jej regionální literatura, chalupaří. Je dlouholetým členem a dlouholetým předsedou Klubu českých turistů - oblast Kladno. Od roku 1998 je vedoucím infocentra regionu Kladno pro cestovní ruch a občanské informace úseku Státní vědecké knihovny v Kladně. Zároveń je školícím lektorem pro knihovny v problematice zakládání informačních center. Více už mě nenapadá, věřím, že to bude dostačující.

Později došlá poznámka Jaroslava Zelenky:Děvčata z informačního centra již poslala e-mail o mé osobě, takže doufám, že si moc nevymýšlela.

Naďo, pokud se ti to zdá přiblblé, hoď to do koše (vlastní poznámka)

Informační centrum Náchod jsem založila pro roce 1991 jako součást odboru kultury na Městském uřadu Náchod. Po výměně zastupitelstva bylo odhlasováno, že město nebude dále informační centrum provozovat. Rozhodla jsem se pustit se do toho sama.

Vzhledem k tomu, že informační centrum samo o sobě se neuživí nikde, ani u nás, ani ve světě, musela jsem přibrat některé další aktivity (prodej map i průvodců, provizní prodej zájezdů, suvenýrů, inzerce apod.) S městem mám smlouvu u spolupráci a dostáváme dotaci, kterou musím každým rokem obhajovat. Mám dvě spolupracovnice, otevírací doba šest dnů v týdnu, jazyky angličtina, němčina, ruština a částečně polština.

A krátce o mně? Původem mikrobiolog s velkým koníčkem cestování. Jelikož Nobelova cena už nebyla na obzoru, změnila jsem zcela povolání, udělala si průvodcovský kurz a začala jezdit "ven”. V našem "íčku” se s děvčaty snažíme vyjít lidem vstříc a být na ně příjemné - to považuji za velmi důležité. Tato práce musí člověka bavit, jinak to nemá cenu dělat. Ovšem upozorňuji, že na zbohatnutí to není.

Petr Kolčárek zastupuje v radě asociace severní Moravu. Narodil se v roce 1960. Po maturitě vyměnil řadu zaměstnání převážně manuálního charakteru. Ještě v roce 1989 začal soukromně podnikat. V současné době je ředitelem Beskydského informačního centra - regionální agentury pro informace a služby cestovního ruchu.

V cestovním ruchu pracuje od roku 1993, kdy nastoupil na Městský úřad ve Frýdku-Místku jako samostatný referent pro cestovní ruch. Postupem času se z jednoho místa koordinující cestovní ruch stalo oddělení cestovního ruchu se třemi zaměstnanci a z něho v roce 1998 vzniklo "BESKYDSKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM - regionální agentura pro informace a služby cestovního ruchu", jako marketingová organizace města a regionu, která má dnes šest zaměstnanců. Kromě pracovního zařazení na městském úřadu zastával v létech 1993 - 1997 funkci výkonného tajemníka sdružení obcí a měst pro podporu cestovního ruchu REGION BESKYDY.

Vzhledem k tomu, že v té době prakticky škola, která by cestovní ruch, resp. jeho podporu veřejnou správou, "učila" neexistovala, získával své další vědomosti na pracovních pobytech v Holandsku, Švýcarsku a hlavně na třítýdenní stáži v Dánsku.

Také v současné době zastává názor, že téměř všemi "uctívané" granty Evropské unie nemusí být tím správným klíčem. Dokladem toho je například Beskydským informačním centrem připravený a realizovaný projekt cykloturistických tras "Brána Beskyd", který se v první fázi podařilo financovat pouze z místních zdrojů, a grant z programu PHARE získaný na závěr byla již taková "třešnička na dortu". Jiným dokladem kvalitní regionální spolupráce je otevření a provozování další kanceláře Beskydského informačního centra tentokrát ve Frýdlantu n.O., jehož vznik umožnily právě dobré vzájemné vztahy mezi Beskydským informačním centrem a sdružením měst a obcí "Frýdlantsko-Beskydy".

V radě asociace by se rád zasadil o to, aby asociace měla opravdový význam pro své členy.

Narozena 1956. Když na členském fóru v Kroměříži v dubnu 1999 přišli zástupci jižní Moravy s návrhem, že chtějí také svého zástupce v radě asociace a vybrali Ivanu Mahelovou, ani netušili, jak dobře učinili. Jak se říká, udělali terno. Pro ty, kteří ji neznají, možná na první pohled vypadá trochu uzavřeně, ale to je omyl. Ivana je velmi pracovitá. Důsledná, přemýšlivá, nebojí se jít třeba i do střetu, když je přesvědčena o tom, že má pravdu.

Má velké zkušenosti z práce v cestovním ruchu, protože se v této oblasti pohybuje prakticky od absolvování studií. Pracovala v cestovní kanceláři, v hotelnictví, část svého volného času věnovala práci průvodkyně. Hovoří německy, anglicky, francouzsky a rusky. Působí jako ředitelka Regionálního sdružení Vysočina, a tak není divu, že se s ní můžete setkávat na celé řadě výstav, veletrhů a dalších prezentačních akcí. Její pracovitost, organizační schopnosti a lidský přístup ocenili i účastníci členského fóra v Jihlavě.

Od vzniku asociace je naším třetím revizorem. Jak se říká, do třetice všeho dobrého. Zatím se nám drží dobře.

Čtyřicet jedna let, majitel a provozovatel Internetového centra Pardubic. Jinak by se dalo říci, průkopník ve všem a všude. Jen se objeví někde něco nového v komunikační technologii, buďte si jisti, že to u Šorma najdete zrovna tak jako mobil, o kterém prohlásil jeden člen rady, že ho má snad přirostlý na těle.

Je velkým fandou do Internetu, sám ho účinně využívá ve vlastní firmě. Pro asociaci zabezpečuje webovské stránky. Teď už zase vymýšlí pro nás něco nového, tak uvidíme. A ještě jednu věc je nutno ocenit - dělá velký kus práce mezi informačními centry, která nejsou našimi členy. Alespoň prozatím.

Narozena - no jo, tak to řeknu - 1948. Ti, kteří se pravidelně zúčastňují našich akcí, mě znají, pro ty, kteří nás ještě nenavštívili, tak stručně. Novinářská fakulta, psaní mi není cizí. Když mě rada asociace přesvědčila před rokem a půl, že bych měla využívat e-mailovou poštu a Internet, tak netušila, co si na sebe a členy asociace ušila. To se to teď komunikuje. Musím se přiznat, že mě těší, jak se členové naučili, a to docela rychle, odpovídat na mou poštu. Pak mě těší, že se mezi námi vytvořily velmi dobré kontakty - pracovní i osobní. Toho si velmi cením. Cením si i toho, že na mé mejly (na otázku, co vás v letošním roce nejvíce rozesmálo - přišla odpověď - vaše mejly) chodí i humorné odpovědi.

V letošním létě jsem navštívila poměrně dost našich informačních center. Všem těm, kteří mi píší, že se na ně nedostalo, sděluji - dostane, ale je vás na mne moc.

A pak - taky se blíží zima, co kdybych vám někde zapadla v závějích. Ale aby vám to nebylo líto, tak vám sděluji, že si na vás udělám čas v lednu na Regiontouru. Tam mě budete mít na krku dva dny. Zastihnete mě i čtyři dny na Holiday World v Praze.Na závěr ještě jednu věc slibuji - abyste neměli pocit, že se mnou jen pracujete, tak po první úspěšné soutěži vyhlásím brzy další. Bude zajímavá, poučná a budete si trochu lámat hlavy. A ceny věnuji já osobně. Třeba mi to jednou vynahradíte.